Oukeey vítám vás u nového článku.

  V tomhle "štítku" budou vznikat příběhy z mého života. A v prvním příspěvku bych chtěla zmínit nejšílenější jízdu mého života. (Prozatím). Proč prozatím? Protože je mi teprve 19 a myslím, že mě čeká v životě ještě spousta šílenějších jízd.

  Za poslední dva měsíce jsem měla víkendy dost nabité, a tak si užívám každou volnou sobotu, kterou můžu doma proležet. Každopádně plán, který zahrnoval celodenní spaní a lenošení v posteli, přerušila informace, že má Slza koncert nedaleko mě. Většinou když se v mém městě, nebo aspoň v blízkém městě něco koná, tak jsem někde na druhé straně Republiky. Proto nepřipadalo v úvahu zůstat doma. Sobota ráno proběhla v duchu uklízení a chystání se na koncert. Obepisování kamarádek jestli jdou, a když mi to většina odmítla, začala jsem mít strach, že na koncert  pojedu sama. Nakonec se mi ozval můj věrný kamarád a soused. A mimo jiné mi taky napsal jiný kamarád , zajímal se co mám v plánu na večer. Po chvíli psaní jsme se domluvili, že mu budu dělat řidiče, kdyby se rozhodl pít. Koncert byl ve zkratce skvělý, až na dvoumetrové lidi, kteří se tlačili do předu a nikdo přes ně neviděl.

   Z koncertu jsme přijeli něco kolem 7 hodiny. O půl 8 jsem už měla telefonát s informacemi na večer. Sraz 8:20 u mého vchodu. Kamarád přijel ještě s mýma kamarádkama o 10 minut později. (Klasika :D ) Nasedla jsem do auta a připoutala se. Příští zastávka měla být Orlová. Místo, kde bydlí kamarád a taky místo, kde vyzvedávali flašku. Do Orlové ještě řídil on. Po vyzvednutí flašky a ještě jednoho člena posádky jsme vyrazili do Havířova s cílem, že se stavíme pro zápitku a stavíme se do prvního klubu, který byl na našem seznamu zastávek. Ještě před klubem se chtěli naladit a tak rozpili první flašku. Zajel na odlehlé místo a začali pít. Pak už přišla na řízení řada na mě. Nemám řidičák dlouho, a proto nemám ani moc zkušeností.  A tak se občas stane, že mi auto při řazení škubne. No a že jsem to já tak to škublo zrovna v nesprávnou chvíli. Ve chvíli kdy kamarád doléval do sklenky kofolu. A jelikož to vůbec nečekal celý se polil. A né jen sebe, ale i sedačku, na které seděl. "Zastav, zastav" Panikařil. Přibrzdila jsem, zatáhla ruční brzdu a začala se smát a do toho se mu omlouvat.

Vystoupil z auta a začal si otírat kalhoty kapesníčkama. Zbytek kapesníčku poskládal na sedačku a jeli jsme dál. "Teď domů, musím se převléknout" Nařídil. Ještě chvíli jsme se smáli, když jsme byli už zpátky na cestě do Orlové. Z Orlové jsme jeli do Karviné navštívit kamarádku, která slavila stužkovací večírek se svým přítelem. Tam si kamarád uvědomil, že když si převlékal kalhoty nechal v nich i peněženku s penězma. Takže po krátké zastávce v Karviné jsme zamířili opět do Orlové. Vyzvedli peníze a jeli do Ostravy do dalšího klubu. Cesta nebyla nijak skvělá. Horší než špatný navigátor je špatný a opilí navigátor.  Proto jsme některé zatáčky projeli spíš smykem. Při jedné takové kamarád dost zbledl. Důvěru ve mě má, ale zatáčka to byla fakt šílená. Po chvíli bloudění jsme konečně dojeli ke klubu. Né že by to tam bylo nějaké skvělé. Nebylo.  Tak po chvílí stání a uhýbání lidem, kteří do nás neustále vráželi. Jsme se shodli, že radši vyrazíme zpět do Havířova. Do klubu, kde to známe a máme to tam rádi. Ještě než jsme vešli do klubu tak chtěl kamarád umýt auto. Hned vedle klubu je myčka takže to neměl být problém. Jenže když se snažil vhodit minci do automatu. Moc mu to nešlo. Horním otvorem jí vhazoval a spodním mu zas vypadla. Tak to tak zkoušel pár minut než mu došlo, že že to prostě nejde. Nastoupil zpátky do auta se zklamaným pohledem a já si nemohla ušetřit otázku: "Tak co...umyté?" :D Nebyl zrovna nadšený tak jsme odtamtud za doprovodu smíchu odjeli a zaparkovali před klubem.Havířov by nezklamal, kdyby hrál náš oblíbený DJ. A možná by nás to tam bavilo i víc, kdyby už nebylo kolem 3 ráno. No tak jsme se nakonec zase sbalili a nasedli do auta. A kamarád chtěl ještě jednou zkusit tu myčku. Nakonec jsme najeli k jinému boxu a tam už to šlo a auto si nakonec umyl. Kolem 4 ráno jsme dojeli domů a šli rovnou spát.


 

To je vše k druhému článku. Zároveň je to i příběh ze života a musím říct, že tahle sobota byla fakt užitá a budu na ní ráda vzpomínat. Jsem ráda, že mám tak skvělé kamarády s kterýma mám nezkutečné zážitky <3